V současné době neexistuje metodika vyjádření různorodých a často těžko souměřitelných dopadů na složky životního prostředí v jednotných, slučitelných veličinách, která by byla nápomocna při výběru ekologicky optimálních alternativ přepravních tras.

Nebezpečnost látek vyplývá z jejich hořlavosti, výbušnosti, jedovatostí, žíravosti, radioaktivity a toxicity pro člověka a ekosystémy. Různé látky mohou ovlivnit jednotlivé složky životního prostředí odlišným způsobem a následky se mohou značně lišit. Postup hodnocení následků zahrnuje řadu úkolů: popis šíření látek v ovzduší a na zemském povrchu, pravděpodobnost iniciace vzplanutí, reakcí či výbuchu, stanovení expoziční dávky pro fyzikální i toxické účinky, vyjádření pravděpodobných následků pro člověka a složky životního prostředí, integraci těchto následků v okolí trasy a alespoň částečné vyjádření souvisejících nákladů.

Projekt je zaměřen na vývoj metodiky hodnocení vlivu přepravy nebezpečných látek na stávajících i variantně projektovaných pozemních komunikacích. Metodika bude koncipována jako nástroj pro podporu rozhodování při  budování dopravní infrastruktury s ohledem na minimalizaci ekologických rizik. Výsledkem projektu bude hodnocení dopadů působení přepravy nebezpečných věcí po stanovené přepravní trase na jednotlivé složky ŽP se zahrnutím vlivu předpokládané intenzity dopravy, typu komunikace a její topologie, typu přepravovaného nákladu, na ekosystémy v okolí komunikace.

Hodnocení bude provedeno tak, aby byla v maximální míře zajištěna možnost porovnání nebezpečnosti provozu na uvažovaných přepravních trasách pro všechny složky ŽP, s akcentem na jeho biotické složky. Při hodnocení bude použito semikvantitativních metod a v případech, kde to bude možné, bude hodnocení dovedeno až do finančního hodnocení rizika.

Ocenění rizika a posouzení jeho přijatelnosti by pak mělo být východiskem pro rozhodování o rozvoji dopravní infrastruktury při územním plánování resp. při plánování přepravních tras.